Nejde jen o ztrátu pracovních míst, ale i o samotnou suverenitu našeho kontinentu. S 13 miliony pracovních míst, 255 továrnami a 15 miliony vyrobených vozidel ročně, což představuje až sedm procent HDP EU, není přehnané říci, že automobilový sektor, včetně celého dodavatelského řetězce, je motorem evropského průmyslu.
Budoucnost mobility musí být tvořena v Evropě, nikoli v Číně. Existuje řešení, Evropský parlament bude hlasovat o společném usnesení, které bude vycházet z našich debat s automobilkami a experty. První klíčovou výzvou je poskytnout firmám prostor k nadechnutí. Dnes místo inovací podnikatelé ztrácejí značnou část energie na přizpůsobení se regulacím. To není udržitelné. Můžeme stanovit cíle, ale musíme nechat průmysl, inženýry a výzkumníky rozhodnout, jak jich dosáhnout. Navíc roztříštěnost národních legislativ tomu nepomáhá. Komise musí dosáhnout skutečného pokroku při vytváření jednotného evropského trhu (a to nejen pro kapitál, ale i pro zboží).
EU čelí už několik měsíců propadu poptávky po elektromobilech, což má značný dopad na výrobu aut. Ve stejný čas se automobilkám spouští nekompromisní evropský sankční systém za překročení emisních limitů. Nepřidávejme výrobcům, kteří již plánují investice do čisté mobility, nové finanční břemeno, které je může stát až miliardy eur.
Musíme se těmto sankcím vyhnout, například umožněním dočasného zprůměrování pokut na několik let. Každé euro ze sankcí musí být reinvestováno na podporu evropského automobilového sektoru a jeho dalšího rozvoje. Pro obnovení naší konkurenceschopnosti potřebujeme automobilový průmysl, který bude investovat – a především investovat v Evropě.
Přechod na elektrickou mobilitu je krok správným směrem, ale lze jej dosáhnout pouze spravedlivým a neideologickým způsobem, který umožňuje soutěž různých technologií v souladu se zásadou technologické neutrality. Levicové strany v Evropském parlamentu prosadily zákony pouze na základě ideologie, což je chyba.
Vzhledem ke kritické situaci v automobilovém sektoru již nemůže být toto téma tabu. Plánovaný zákaz prodeje nových spalovacích motorů v roce 2035 by měl být revidován s ohledem na technologickou neutralitu. Umožnění mixu technologií poskytuje flexibilitu k dosažení klimatických cílů unie, aniž by to dusilo inovace nebo poškozovalo průmysl.
Nakonec, evropská klimatická politika musí být o vytváření pracovních míst v Evropě, nikoli v Číně. V první polovině roku 2024 čínské značky představovaly přes 10 % nových prodejů elektrických vozidel v EU, což je pozoruhodný nárůst z téměř nuly v roce 2019. Čína kontroluje klíčové suroviny pro baterie, zatímco evropská výroba baterií zaostává. Nesnížili jsme svou závislost na ruském plynu, abychom se stali závislými na čínských bateriích. Musíme vyvinout novou strategii zdrojů, než bude pozdě. Nemůžeme si dovolit prohrát další soutěž s Čínou, tak jako to bylo se solárními panely. K tomu musí EU a její členské státy zjednodušit schvalovací procesy a nabídnout finanční pobídky. To by pomohlo rychleji vybudovat více dobíjecích stanic, včetně těch pro domácnosti a těžká vozidla.
Pokud bylo předchozí období o Green Dealu, to následující bude o konkurenceschopnosti. Proto frakce EPP iniciovala summit s generálními řediteli evropského automobilového průmyslu. Předsedkyně von der Leyenová oznámila strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu v Evropě a také jsme iniciovali hlasování Evropského parlamentu v průběhu příštího týdne o konkrétních opatřeních pro automobilový průmysl.
Autorka je ekonomka, bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, poslankyně Evropského parlamentu. Na komentáři se podílel šéf Evropské lidové strany Manfred Weber (CDU/CSU)
